Dříve bych tomuto rčení v nejmenším nevěřil a odsoudil ho jako blábol. To bylo před tím nejhorším dnem v mém životě (jasně, budou mnohem horší...ale víte vy co? Jen ať přijdou, srazí mě na kolena a přetnou šlachy. Já jim totiž hodlám ukázat sílu lidské vůle), který mě zanechal prázdného, bez vůle k životu a se zhoubnými myšlenkami.
Dostal jsem se z toho. A dokonce mě plameny utrpení změnily v lepšího a silnějšího člověka. Dříve jsem byl Váš obyčejný flákač. Tedy ve flákání se jsem byl extra třída. Měl jsem pohodlí, dlouhý spokojený vztah, který sice začínal zahnívat, ale stejně jsem v něm nacházel útěchu. Do práce jsem chodil, když se mi chtělo. A proč? Měl jsem pohodlí, duševně jsem zakrněl, nebyla potřeba pracovat.
A pak ze dne na den konec. Vztah se rozpadl, musel jsem se odstěhovat, najít si práci v jiném městě atd. Dva týdny jsem byl troska, kus ohořelého polena. Neměl jsem vůli žít.
Ovšem nepohodlí, nutnost pracovat a skoncování s dlouholetou závislostí mě znovuzrodilo z popele, jako bájného fénixe.
Našel jsem si nové koníčky, nové přátele, znovu jsem se shledal s kamarády, které jsem znal drtivou většinu života, začal poctivě pracovat, hodně číst, kreslit, psát... Prostě obrat o 180 stupňů.
Tohle všechno díky nejhorším dvěma týdnům mého života. Vytrestala mě už karma dostatečně a začínám znovu s čistým štítem? Možná, ale doufám v další problémy.
Pokud si z toho máte vzít jedno poučeni, berte si tohle: "Modlete se za deštivé dny, donutí Vás zapustit hlubší kořeny, stejně jako Vás zima otuží a vítr posílí."
PS: Děkuji, že sis našla jiného, lepší dárek k svátku jsi mi dát nemohla.
Krásně řečeno. A věta "Doufám v další problémy" by se měla tesat do kamene. :)
OdpovědětVymazat