Negativní přístup k životu a co si o něm myslím

Znáte to? "Kurva, to je ale hnusně, net jde pomalu, oběd byl jak z první linie..." a takhle bych mohl pokračovat celý den.

Kruci fix lidi, co je to s Vámi. Nebudu vytahovat "co by za to děti v Africe dali" a jiná moudra. Nemáte snad všechno, co potřebujete? Plus spoustu kravin navíc? Hlady netrpíte, máte se kde schovat před zimou a deštěm, vykonat potřebu také máte kde. Pokud ne, tak co sakra děláte na blogu nějakýho zavšivenýho Elčiho? Šup, šup dělat něco pro zlepšení situace.

Nemáte iphone 5, herní pc za 40 litrů nebo nejnovějšího meďoura? A můžu vědět k čemu by Vám to bylo? Ahá, v reklamě jste to viděli a soused si přeci taky koupil novou káru.

Vězte tohle - k hovnu to potřebujete. Whooa, zpomal, spadl jsi na hlavu, možná si říkáte. Ruku na srdce, kdyby jste o většině dnešních vymožeností nevěděli, Váš život by pravděpodobně byl mnohem lepší. A můj taky, rovněž jsem otrokem techniky.

Určitě jste už taky svoje prarodiče slyšeli říkat, že dříve bylo líp. A víte co? Asi to bude pravda. Sice si nemohli za 10 minut stáhnout nejnovější film v super ultra HD XII. generace, ale měli vřelejší vztahy, čistou přírodu, poctivé jídlo a kdo ví co ještě.

Dnes si kvůli zamořenosti dnešního světa zábavou neumíme udržet koníčky a pozornost déle, než žába dopadne na zem (nejedná se o žábu vesmírnou skákající mezi planetami). Fuuu, co jsem to chtěl? No neva, stejně mě to už nebaví, jdu si hledat jinou zábavu :D :D

Žijte a radujte se, protože jednou žít nebudete a to, obávám se, zabere docela podstatnou část našeho času.

PS: povedlo se mi zaběhnout od tématu, ale to mi jistě prominete. Díkes, máte u mě grilované stehna vesmírné žáby.

Všechno zlé je pro něco dobré?

Dříve bych tomuto rčení v nejmenším nevěřil a odsoudil ho jako blábol. To bylo před tím nejhorším dnem v mém životě (jasně, budou mnohem horší...ale víte vy co? Jen ať přijdou, srazí mě na kolena a přetnou šlachy. Já jim totiž hodlám ukázat sílu lidské vůle), který mě zanechal prázdného, bez vůle k životu a se zhoubnými myšlenkami.

Dostal jsem se z toho. A dokonce mě plameny utrpení změnily v lepšího a silnějšího člověka. Dříve jsem byl Váš obyčejný flákač. Tedy ve flákání se jsem byl extra třída. Měl jsem pohodlí, dlouhý spokojený vztah, který sice začínal zahnívat, ale stejně jsem v něm nacházel útěchu. Do práce jsem chodil, když se mi chtělo. A proč? Měl jsem pohodlí, duševně jsem zakrněl, nebyla potřeba pracovat.

A pak ze dne na den konec. Vztah se rozpadl, musel jsem se odstěhovat, najít si práci v jiném městě atd. Dva týdny jsem byl troska, kus ohořelého polena. Neměl jsem vůli žít.

Ovšem nepohodlí, nutnost pracovat a skoncování s dlouholetou závislostí mě znovuzrodilo z popele, jako bájného fénixe.

Našel jsem si nové koníčky, nové přátele, znovu jsem se shledal s kamarády, které jsem znal drtivou většinu života, začal poctivě pracovat, hodně číst, kreslit, psát... Prostě obrat o 180 stupňů.

Tohle všechno díky nejhorším dvěma týdnům mého života. Vytrestala mě už karma dostatečně a začínám znovu s čistým štítem? Možná, ale doufám v další problémy.

Pokud si z toho máte vzít jedno poučeni, berte si tohle: "Modlete se za deštivé dny, donutí Vás zapustit hlubší kořeny, stejně jako Vás zima otuží a vítr posílí."

PS: Děkuji, že sis našla jiného, lepší dárek k svátku jsi mi dát nemohla.