Nejeden článek se zabývá existencí celého vesmíru v našich maličkostech a zároveň naše obsažení v něm. Berou to z filosofického, náboženského a snad i koblihového pohledu... Rád bych se na dané téma podíval z čistě praktického hlediska. Vezmu to pěkně postupně, tak mějte strpení :)
Pokud budeme věřit v teorii Velkého třesku, prásku, žbluňku, nebo kterékoliv takové teorii, vznikli jsme všichni z jednoho tělesa, stejně jako celý širý, dlouhý, hluboký, vysoký a zelený...ale to už jsme jinde - prostě jsme z toho samého, co vesmír. A jsme tam.
Pokud v teorie velkých ohňostrojů nevěříme a Země se prostě s hlasitým *blem* zavěsila do prostoru, vezmeme to postupněji.
Máme zvířátko a není jen tak ledajaké, je to zvířátko papající trávu a jiné rostlinky. A teď už ho nemáme, z krku mu visí masožravec, ten ho z větší části stráví, na zbytku se nacpou brouci, larvy a taky Bear Grills. Masožravec taky umře, všichni do jednoho se rozloží, z nich nanovo vyrostou rostliny...
A za pár krátký milionů let třeba chováme hovězí dělající *bů*, to se nakrmí, my ho buď vysajeme jako vampíři, nebo si z kousků usmažíme biftek.
Najednou bum a my jíme/pijeme miliony takových cyklů. Pokud zaspekulujeme a budeme věřit tomu, že hmota má paměť, tak do sebe s každým cyklem dostáváme veškerou historii vesmíru - každý organismus před námi si také pár těhle cyklů spapal.
A až nás rozloží larvy a bakterie, tak naše nahromaděné vzpomínky pošlou s hurá do světa, ať si další generace také užijí.
Takže pozor, vím co Vaše prarodiče dělali 4. Března 1957 v 18:35 a nebojím se tu informaci použít.
Tohle je dost zajímavá myšlenka a vcelku souhlasím. Sedí to i na teorii fraktálového univerza, tzn. že v jakkoliv malé částečce můžeme vidět celý Vesmír. A když vezmeme v potaz, že existuje jen ono profláknuté "teď", tak veškerá historie Vesmíru - minulost, současnost i budoucnost - je také v každém z nás právě teď, nehledě na cykly a podobně, i když vnímání cyklů k tomuhle vnímání taky hodně napomáhá.
OdpovědětVymazat